Správně nebo nesprávně je jedním z cílů, s nimiž se často používají testy IQ, a obecněji neuropsychologická hodnocení prováděná u dětí, adolescentů a mladých dospělých, pochopit jejich schopnost vyrovnat se se školními a akademickými závazky.

S ohledem na to, americký výzkumný tým[1] podrobil skupinu mladých vysokoškoláků jednomu baterie neuropsychologických testů týkající se následujících oblastí za účelem ověření které kognitivní domény byly schopny nejlépe předpovídat akademický výkon:

  • Slovní IQ
  • Visuo-percepční IQ
  • Pracovní paměť
  • Rychlost zpracování
  • Vesmírné dovednosti

 

Samotní studenti byli hodnoceni z hlediska akademického výkonu řadou testů zaměřených na hodnocení následujících aspektů, jako jsou čtení, pravopis, aritmetika, průměrné známky, slovní a matematické dovednosti.


Výsledky

Samotné zpravodajské testy by mohly vysvětlit až asi 50% akademických výsledků a oni byli lepší v předpovídání těchto ve srovnání s konkrétnějšími kognitivními testy (pracovní paměť, rychlost zpracování a prostorové dovednosti). Namísto toho lze souhrnem všech těchto testů vysvětlit mezi 16% a 54% akademických výsledků (variace, která závisí na typu použitého parametru).
Odečtením vlivu konkrétnějších testů však zpravodajské testy nadále výrazně předpovídaly akademický výkon, zatímco naopak odečtením vlivu zpravodajských testů, testů pracovní paměti, rychlosti zpracování a prostorových dovedností nemohli předvídat akademické dovednosti, až na jednu výjimku: matematické dovednosti v jednom z použitých testů byly předpovídány prostorovými dovednostmi a rychlostí zpracování informací.

Závěry

Podle výsledků tohoto výzkumu (spíše datovaného) testy obecné kognitivní schopnosti (IQ) se zdají být lepší při předpovídání akademického výkonu u mladých dospělých ve srovnání s některými konkrétnějšími kognitivními funkcemi.

Začněte psát a hledejte stisknutím klávesy Enter

chyba: Obsah je chráněn !!